Obecně doporučujeme použít kontaktní zateplovací systém ETICS, Na výběr pak máte několik druhů izolačních materiálů, které jsou dostupné na trhu a jsou pro tento systém určené. Ať už je to EPS, minerální vata nebo PUR/PIR pěny, vždy vybírejte materiály podle jejich užitných vlastností, které za své peníze dostanete. Porovnání investovaných prostředků s jejich návratností je pro výběr typu izolace zásadní.

Pro kontaktní zateplovací systém je optimální a nejčastěji používaný EPS 70 F. V případě požadavku na menší tloušťku izolantu při stejných tepelně izolačních vlastnostech lze použít EPS NEO 70 nebo EPS 100 F s vyšší pevností. Doporučené použití pěnového polystyrenu podle typů a podle aplikace najdete v našem katalogu.

Pro izolaci podlahy je vhodný EPS 100 nebo vyšší. Z hlediska tloušťky by měly být, kromě Vašich požadavků, zároveň splněny požadavky ČSN 730540 a směrnice EPBD II. Optimální je vyvážené zateplení celé obálky budovy s dobrou návratností investice, s čímž Vám může pomoci projektant.

Orientační tloušťky EPS v jednotlivých konstrukcích najdete v našem katalogu na straně 2.

Pokud máte v projektové dokumentaci určený minimální tepelný odpor R nebo maximální součinitel prostupu tepla U , najdete příslušné tloušťky jednotlivých typů EPS v našem katalogu..

Součinitele tepelné vodivosti l pro jednotlivé typy EPS jsou součástí technického listu v katalogu.

Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná.

Zateplení výrazně sníží nebo zcela odstraní kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn je vyšší, vzdaluje se tak od teploty rosného bodu, což brání i vzniku plísní. Pokud se plíseň přece jen objeví, příčinou není působení vnějšího zateplení, ale nezateplení výrazných tepelných mostů v konstrukci (například okenní ostění) s přispěním snížené cirkulace vzduchu (nedostatečné větrání), která se výrazně podílí na odpařování zkondenzovaných vodních par.

Nikoli, právě naopak. Izolace buď "dýchá" nebo tepelně izoluje. Kontaktní zateplovací systém (ať už s EPS nebo s vatou) je z vnější strany uzavřen neprospustným materiálem (omítkou, stěrkou, hydroizolací), proto jeho propustnost vzduchu, a tedy i vlhkosti, je spíše nežádoucí z důvodu kondenzace vodních par při styku s jejich chladným povrchem. Stěnami budovy obecně prostupuje max. 4 % vzduchu s obsahem vnitřní vlhkosti, takže naprostou většinu vlhkosti z budovy je potřeba vždy odvětrat. Například v dřevostavbách je součástí konstrukce parozábrana, která zcela eliminuje ono "dýchání" dřeva. EPS se řadí mezi materiály se střední propustností vodních par (faktor m = 20-50).

Ano, EPS je zdravotně nezávadný, stálý a biologicky neutrální materiál, který je ve svých alternativních podobách běžně používán i ve styku s potravinami. Jeho použitím jako izolantu získáte bezpečný, funkční a komfortní domov s minimálními náklady.

Pěnový polystyren (EPS) je velmi dobře recyklovatelný až v 7 cyklech, jeho skládkování proto není smysluplné ani žádoucí.

Doporučujeme proto využít služeb sběrného dvora v místní obci. Ty většinou spolupracují s firmami, které ho využívají k dalšímu zpracování.

Na skládce může být omezením případný retardér hoření HBCD obsažený v EPS. Ten ale v našich výrobcích obsažen není a pěnový polystyren je řazen odpad třídy 170604.